• IT a id na americkém maloměstě

    Recenze
    it-a-id-v-americkem-malomeste

    Sotva jsme si otřeli slzy zoufalství nad adaptací fantasy románu Temná věž a už je tu další film natočený podle knihy Stephena Kinga. Tentokrát jde o jeho zřejmě nejoceňovanější hororové dílo To (ideálně psáno jako TO). Rozdíl mezi těmito krátce po sobě jdoucími filmy ale nemůže být markantnější. Zatímco Temná věž se zoufale pokusila nacpat osmidílnou knižní sérii do hodinu a půl dlouhé stopáže, autoři, co mají na svědomí nové filmové TO, naopak vzali jen půlku více než tisícistránkové knihy a přetavili ji ve 130minutovou podívanou. (S tím, že případný druhý díl je možný, pokud bude mít jednička úspěch.)

    Zdá se tedy, že snad poprvé v dějinách dostal převod nějaké delší Kingovy knihy adekvátní prostor. Pokud se totiž nejednalo o krátké povídky, jimž vyhovuje celovečerní formát, pociťovali fanoušci literárních předloh značné zklamání z toho, co všechno bylo vykráceno. Prakticky vždy přitom dostane na zadek psychologie postav a kresba prostředí, zatímco hororové výjevy bývají zachovány. Působivost Kingova psaní ale spočívá právě v tom, že hrůzné šoky a nervydrásající chvíle přicházejí až poté, co se seznámíme se zázemím a nitrem postav natolik, abychom se o ně dokázali bát a případně se rovnou cítili v jejich kůži.

    Díky TO, jež natočil z pozice několikátého náhradníka 44letý argentinský režisér Andy Muschietti, máme šanci zažívat při pohledu na filmové plátno velmi podobné pocity, jako když sedíme nad knihou. Nějaká „ale“ by tu ovšem byla...

  • Umí Češi točit erotiku?

    Glosa
    umi-cesi-tocit-erotiku

    Po zběžném prolétnutí zahraničních encyklopedií a učebnic bychom mohli nabýt dojmu, že co se týče filmové erotiky, Česko patří k velmi pokrokovým, ba dokonce průkopnickým zemím. Téměř nikdy v nich nechybí zmínka o němém Erotikonu a raně zvukové Extasi od Gustava Machatého-Hanbatého. Velmi často bývá v této souvislosti uváděna i Valérie a týden divů od Jaromila Jireše; veleslavný obrazový výřez z Lásek jedné plavovlásky, kde má Vladimír Pucholt hlavu položenou v klíně nahé Hany Brejchové a scéna z Ostře sledovaných vlaků s razítkováním dívčího zadečku (který se musí vždy uvést zdrobněle, protože se pak rýmuje se jménem výpravčího Hubičky).

    Méně světovou, víceméně jen domácí auru má ještě scéna koupání paní sládkové v podání Magdy Vášáryové v Postřižinách a mnozí cítí pýchu za to, že jsme měli kdysi svou playmate a hvězdičku pozapomenutých zahraničních filmů Olinku (Scho)Berovou, z níž se padouši v tuzemských filmech neustále snažili strhávat šaty.

    Ale jakmile odhlédneme od těchto několika málo případů, zjistíme, že v Česko-Slovensku jsme měli naopak s filmovou erotikou značný problém. Vždy tu působila nějaká cenzura, ať už prvorepubliková, protektorátní, komunisticko-budovatelská nebo normalizační. Krátká období tání v 60. letech, kdy se zkracovaly sukně, a postupný podivný rozklad v době socialistické přestavby v 80. letech nemohly saturovat dlouhodobé potřeby publika. Dalo by se jistě oponovat, že právě cenzura má vliv na to, jak něco sdělovat mezi řádky, čímž mimoděk přispívá i k tomu, že se erotika rozvíjí jako hra náznaků, nikoli zcela explicitní pornografie. Jenomže v české kinematografii to nevedlo k žádnému typu rafinovanosti.

  • Nolan je akademické dítě

    Text zdarma
    nolan-je-akademicke-dite

    „Nolan je pro mě filmový teoretik, který přešel do praxe. Vidím ho jako člověka, který absolvuje semináře, důkladně všechno nastuduje a pak to převede do filmu,“ říká Kamil Fila. „Kdybych mu měl dát přezdívku, tak asi Studený Christopher, akademické dítě, které ženou dopředu jeho dětinské obsese,“ přidává se Vít Schmarc. „Většinou se to ale transformuje do velmi zajímavých obrazů. Málokdo dnes pouhým svým jménem dokáže ze svých filmů předem vytvořit událost.“ Rozhovor s filmovými publicisty se týkal nejen posledního snímku Dunkerk, ale celé filmografie Christophera Nolana.

  • Marienbad Film Festival 2017

    Tip
    marienbad-film-festival2

    Marienbad Film Festival vytváří platformu pro poctu klasickému filmu a klasické filmové technologii. Experimentální a nezávislý film představují sekce Theatre Electrique a Cinema Excelsior, klasický hollywoodský i evropský film 50. a 60. let promítáme v sekci Gala a vlastní sekci má i žánr film o filmu. Programové zaměření není nahodilé, všechny sekce spojuje právě filmové sebeuvědomění.

Systémové upozornění
Hlavní informace