• Sněhulák předznamenává tání skandinávské krimi

    Recenze
    snehulak-predznamenava-tani-skandinavske-krimi

    Norský spisovatel Jo Nesbø se stal bestselleristou již před dvaceti lety. Tehdy uvedl na scénu detektiva s poněkud nenorským jménem Harry Hole, pomačkaného, nicméně bystrého alkoholika, který vyšetřuje vraždy, jichž se v této čtyřapůlmilionové zemi zas tak moc neděje. Je s podivem, že Nesbøvy krimi knihy, psané velmi srozumitelným průzračným stylem, dosud nenacházely cestu na filmové plátno či televizní obrazovky. Kromě šest let starého nedetektivního snímku Lovci hlav, jenž natočil Morten Tyldum, a nedávného futuristického seriálu Okupace, k němuž Nesbø napsal jenom námět, si veřejnost musela počkat na filmového Harryho Holea nezvykle dlouho.

    To, že hlavní roli vzal čtyřicetiletý Michael Fassbender, slibovalo mnohé. Tento mimořádně nadaný herec oslňuje ztvárněním rozporuplných figur v nízkorozpočtových snímcích typu Hlad, Stud, Steve Jobs nebo Macbeth, svým talentem na jazyky fascinoval v Hanebných panchartech a osvědčil se i v komiksové sérii X-Men, kde předváděl přerod pronásledovaného hrdiny v padoucha. Fassbender nikdy nebyl sám o sobě komerčním tahákem, nedávná adaptace počítačové hry Assassin's Creed skončila neúspěchem.

    Nicméně sebedestruktivní Harry Hole, který je hnaný posedlostí v odhalování zločinů, mu mohl sednout a učinit z něj velkou hvězdu. Pro publikum nebude těžké překousnout, že Fassbender je na roli možná až moc pohledný a spíše než jako „vyhublá šelma“, jak jej popisuje Nesbø, pořád vypadá víc jako model spodního prádla, který to jen poslední dobou přehání s večírky. Problém je jinde.

  • Boj strážců umění s popkulturou

    Glosa
    boj-strazcu-umeni-s-popkulturou

    Pokud jsi filmový kritik, musíš mít automaticky rád hlavně Felliniho, Bergmana a Tarkovského, zavděk vezmeš ještě Jarmuschem a občas Woody Allenem. Je jasné, že se ti nesmí líbit nejenom Zdeněk Troška, ale ani jakákoli komedie; komiksy jsou podle tebe brak pro teenagery a u hororů můžeš maximálně zapříst debatu o tom, že nejlepší byl Alfred Hitchcock, protože neukazoval moc krve a střev.

    Kinematografie skončila někdy v šedesátých, maximálně v sedmdesátých letech, od té doby se všechno jen opakuje a nikdo nic nového nevymyslel. A umění je vymýšlení nových forem, takže je to jasné. Žijeme v posthistorii; vyprázdněném, neustálém opakování téhož. Smysl má dívat se jenom na filmy, které zobrazují soumrak světa a všech hodnot, co jsme znali. Ještě můžeme obdivovat Bélu Tarra a Michaela Hanekeho, ale to už nejsou ti velcí vypravěči ani duchovní mistři, ale pouze smuteční řečníci za celou kinematografií, která již zemřela.

    V této litanii bych dokázal pokračovat ještě nějakou dobu, napodobit apokalyptický tón není tak těžké. Nicméně, je mi z duše protivný. Vím, že sice modeluji jen jakousi karikaturu snobského intelektuála, kterých není zase tak mnoho, nicméně existují. A největší problém je, že existují v myslích těch, kteří neznají nic jiného než popkulturu. Pro ně je tento mytický intelektuál obětním zvířetem, prolévají jeho krev v každé možné internetové diskusi. Jakmile má někdo jakékoli nároky na nějaký film, automaticky je mu vytknuto, že chce sledovat jen čtyřhodinové černobílé íránské filmy o pěstitelích sukulentů. Nejlépe homosexuálních pěstitelích, protože nic si nezaslouží větší odsouzení a nepochopení než pomalé, bezdějové, nebarevné umění o gayích. Je potřeba umět nenávidět všechno, co je jiné.

  • Kultovní filmy zabil marketing

    Text zdarma
    kultovni-filmy-zabil-marketing

    V nultých letech se fanouškovské záležitosti staly tím „nejprofláklejším a nejnudnějším mainstreamem“, říkají v rozhovoru pro rádio Wave Kamil Fila a Tonda Tesař. Příkladem může být tehdejší nástup komiksových adaptací. Kultovní filmy se prý přestaly točit. V Česku začal dokument vyvažovat hraný film, zabývající se pseudoproblémy. Oba filmoví kritici se v té době dívali hlavně na filmy z Asie.

  • Ekotopfilm 2017

    Tip
    ekotopfilm-2017

    Festival filmů o přírodě Ekotopfilm s novým názvem Příběhy země a podtitulem Dochází nám herci probíhá od 6. do 12. října v Městské knihovně Praha. Během pěti dnů budou připraveny desítky projekcí dokumentárních snímků o životním prostředí a besedy či přednášky na daná témata. Vstup je zdarma.

Systémové upozornění
Hlavní informace