• Problémissky říkají: Nebuďte konformistky!

    Recenze
    problemissky

    Britské historické retro Misbehaviour, u nás promítané od konce května pod názvem Problémissky, provází pověst milého, ale poněkud zbytečného a zároveň přehnaně aktivistického filmu. Tuzemští recenzenti a recenzentky se předhánějí v nepochopení historického kontextu a zlehčování, oč v příběhu běží. Film přitom klame tělem – pod slupkou lehké zábavy, která má přivodit příjemné pocity, se skrývá připomenutí, že jsme za posledních padesát let zas až tak velký pokrok neučinili. Ano, určité chování mužů k ženám už nám připadá přežile dinosauří, ale skutečné společenské změny nastaly pouze kosmetické a nesystémové.

  • Sexy lidé se neumějí ovládat

    Komentář
    sexy-lide-se-neumeji-ovladat

    Reality shows jsou tady s námi již více než dvacet let. Přesněji, různé odrůdy se objevovaly už mnohem dříve, ale ona hardcore podoba, kdy se spojuje dohromady šmírování a izolace, začíná někdy v roce 1992 britskou soutěží Survivor o přežití na opuštěném ostrově. O pár let později, v roce 1999, přišla nizozemská soutěž Big Brother, kde byli soutěžící v uzavřené vile sledovaní 24 hodin denně kamerami. Hlavní sláva tohoto formátu trvala zhruba deset let, v Česku proběhla zhruba v letech 2005 – 2006, kdy Big Brothera na NOVĚ porazili ve sledovanosti VyVolení na Primě, a poprvé se tak prolomila hegemonie jednoho komerčního kanálu.

    Mezitím se televizí globálně přehnala vlna talentových, kuchařských a tanečních soutěží, a dokonce i samotné reality show se vnitřně hodně proměnily a začalo se v nich dost experimentovat nejenom s obyčejnými lidmi, ale stále více i s jejich vlastním, reálným životním prostředím. Když letos v dubnu stanice Netflix nabídla sérii Too Hot To Handle (Příliš přitažliví na to, aby vydrželi), působilo to jako anachronismus.

  • Rozhovor pro magazín DNES

    Glosa
    rozhovor-pro-magazin-dnes

    Spisovatelka a publicistka Markéta Lukášková mi pro článek do čtvrtečního magazínu DNES (vyšel 11. června) poslala sadu otázek týkajících se filmové kritiky. Na tomto webu pak uveřejňuji úplnou podobu odpovědí, které byly do článku zpracované v kratší podobě.

Systémové upozornění
Hlavní informace
nejvic-oscarovy-la-la-film

Muzikál La La Land mi při recenzování nějak proklouznul mezi prsty. Přitom je to hlavní oscarový favorit a sluší se k němu napsat článek. Naštěstí tu byla prosba studentky Lucie Jurčové pro časopis Generace 20, jestli bych neodpověděl na pár otázek, což je obvykle nejlepší způsob, jak stimulovat mozkové závity. Nevím, v jaké podobě rozhovor vyšel (nebo vyjde), původně mělo jít jen o podklady pro článek, do nějž měli přispět nejspíš i další respondenti. Na Ještě větším kritikovi uveřejňuji odpovědi tak, jak jsem je odeslal e-mailem.

La La Land je komerčně nejúspěšnější film z letošní oscarové nabídky (bereme-li v potaz náklady a celosvětové tržby), má nejvíce nominací a velice vřelé přijetí u běžného publika i kritiky. Tento článek půjde za hezkou fasádu Ryana Goslinga (kterým bychom skoro všichni, my muži, aspoň občas na krátkou chvíli chtěli být) a podívá se teoretičtěji na žánr muzikálu a dějiny oscarových filmů. Berte ho jako předběžný komentář k nedělnímu udílení cen Akademie, ať už dopadnou jakkoli.

Následující část článku je viditelná pouze pro uživatele s předplatným.

Přihlaste se prosím, nebo pro pořízení předplatného pokračujte sem.



Facebook komentáře

Cookies nám pomáhají poskytovat naše služby.

Budete-li i nadále používat naše služby, souhlasíte s naším používáním cookies.

Rozumím
Don't have an account yet? Register Now!

Sign in to your account