Systémové upozornění
Hlavní informace
mluvici-zvirata-ve-filmech

Žánr tzv. zvířecích filmů má jednu z nejhorších pověstí. Příběhy o zvířatech, která většinou legračně mluví, se málokdy dočkají nějakého solidnějšího scénáře. Spíše je to odkladiště pro otrávené herce, kteří v nich musejí hrát po boku něčeho roztomile chlupatého. V raných němých filmech zvířata předváděla cirkusovou drezúru, zvláštní atrakcí pak byl jejich lov. V době nástupu zvukového filmu ve 30. letech se stalo nakrátko módou kromě tzv. žánru talkie (česky asi „mluvík“) dělat i psí filmy „barkies“ (štěkalíky), v nichž psi chodili po zadních v lidských oblecích a místo mluvení štěkali či něco kousali, přičemž někdo je předaboval anglicky.

  

Obzvlášť, když psi hráli gangstery, kteří po sobě střílejí z revolverů nebo si zapalují doutníky, neznamenal výraz psí dečky nikdy tolik věcí najednou. Samozřejmě tu do toho byli i nemluvící, nicméně jinak superinteligentní psi jako Rin Tin Tin, Benji nebo Lassie. Snaha polidšťovat zvířata ale existovala už od prvopočátků Disneyho tvorby. Přechod k plně mluvícím zvířatům však byl pozvolný. Ironicky s tímto motivem pracoval třeba postapokalyptický kultovní snímek ze 70. let Chlapec a jeho pes, v němž mladý Don Johnson putuje zničenou krajinou se svým mluvícím psem a hledá ženu, s níž by bylo možné mít sex za jídlo. Film končí happy endem, kdy oba jednu takovou ženu sní.

Následující část článku je viditelná pouze pro uživatele s předplatným.

Přihlaste se prosím, nebo pro pořízení předplatného pokračujte sem.

Cookies nám pomáhají poskytovat naše služby.

Budete-li i nadále používat naše služby, souhlasíte s naším používáním cookies.

Rozumím
Don't have an account yet? Register Now!

Sign in to your account