Systémové upozornění
Hlavní informace
angry-birds-a-kritika-imigrantu

Možná už jste o tom slyšeli nebo dokonce i viděli „důkazní materiál“. Animák Angry Birds je prý podobenstvím o tom, jak na Evropu a USA útočí muslimští imigranti, které tu lehkovážně vítáme.

Velice stručně: příběh 98minutového snímku líčí život na ostrově ptáků, kteří jsou rozmazlení, snaží se být za každou cenu pozitivní a netolerují žádné negativní nálady nebo dokonce zlost. Na ostrov přijedou lodí monokulturně vyhlížející zelená vousatá prasata. Pouze červený, věčně naštvaný pták Ruďák jim nevěří, zatímco ostatní ptáci kreslí sluníčkové duhy a stará senilní sova pozve prasata, ať se tu chovají jako doma. Prasata ovšem ptákům ukradnou vejce a odjedou s nimi pryč. Ptáci pod vedením Ruďáka se tak musí „pochlapit“ a jít do boje.

Filmová adaptace finské videohry z roku 2009, v níž jde o katapultování ptáků proti prasatům za účelem znovunabytí ukradených vajec, se nyní stala žhavou politickou kauzou. Tedy ne tak žhavou, že by filmu hrozil zákaz promítání, že by se proti němu protestovalo v ulicích nebo že by tiskoví mluvčí filmového studia museli sepisovat prohlášení, že zelená prasata skutečně nejsou muslimové a Ruďák opravdu není Donald Trump nebo Hitler. Případně, že stará sova není Angela Merkelová, a že tlustý lenivý orel, který má chránit ostrov, na což kašle, není odkazem na americkou armádu. Vilná prasata osahávající ptačí samičky nejsou imigranti v Kolíně nad Rýnem, ptáček nalíčený jako francouzský mim není upomínkou na loňský masakr v Paříži a barva tří hlavních ptačích hrdinů dává dohromady barvy německé vlajky jen čirou náhodou.

the-angry-birds-movie-final-trailer

To všechno přitom ve filmových Angry Birds vidí různí lidé a vymýšlejí kolem toho celkem soudržné konspirační teorie. Nejedná se ovšem jen o nevinnou interpretační zábavu k zahnání nudy. Snímek si do značné míry symbolicky přivlastnilo několik představitelů otevřeně rasistických a neonacistických organizací, kteří jej velebí za „správné zobrazování cizinců“.

Antiimigrační aktivista James Kirkpatrick vyzývá rodiče s dětmi k návštěvě kina kvůli záchraně „bílé rasy“. A velebí Angry Birds takto: „Když dojde na téma imigrace, obvykle nám vypráví dojemné historky o imigrantech se zlatým srdcem, o obětech zlého bílého rasismu amerických utiskovatelů. A když přijde na dětské filmy, obvykle dostaneme sladký příběh o tom, jak jsme ve skutečnosti všichni stejní, a děti se přitom mají naučit oslavovat rozdílnost. Angry Birds nejsou takový film!“

Hrdý neonacista Gregory Hood píše: „Morální lekce filmu nespočívá v tom, že máme tolerovat jiné kultury nebo že pod jinou kůží jsme všichni stejní. Místo toho nás učí, že bychom měli být podezřívaví vůči cizákům a že některé skupiny lidí jsou prostě nepřátelé.“ Dokonce si přisazuje: „V době, kdy byl Západ tak skvělý, naše děti vyrůstaly s příběhy, ságami, lidovými zkazkami a modlitbami. Dnes jsou vychovávané korporátními franšízami a vzýváním bojovníků za sociální spravedlnost. Tomu se musíme bránit a obrátit se ke starým, lepším cestám.“

3060197-1

Samozřejmě i jeho jímají pochybnosti, jestli Ruďák náhodou není líčený jako nešťastný samotář, kterému ke štěstí chybí partnerka, což by na jeho domnělou rebelskou pozici nevrhalo dobré světlo, protože by z toho vyšel jako zamindrákovaný loser. Tuto myšlenku ale Hood brzy zažene. „Ruďák je jistě osamocený, zdánlivě proti všem, ale přitom na správné straně. Musí svůj hněv učinit produktivním a necítit se kvůli němu mizerně. Mnoho nacionalistů si k Ruďákovi může najít vztah,“ popisuje svou naprostou identifikaci s takto interpretovaným hrdinou. Ano, jsme naštvaní, ostatní nás odmítají, ale na naše slova dojde a pak nás budou prosit, abychom to vzali do svých rukou. "Někdy je vztek ok. Někdy je vztek nutný. A někdy je dokonce oukej nenávidět,“ završuje úderně svůj článek Hood.

Ruďáka dokonce někteří vidí díky jeho barvě a tvaru jako onu pověstnou matrixovskou červenou pilulku, kterou musíte polknout, abyste dokázali prohlédnout závoj mediální manipulace a spatřit holou, nepříjemnou pravdu. Tou má být, přesně jak ukazuje film, že uprchlíci či ekonomičtí migranti nehledají lepší život, ale jsou to nájezdníci, kteří nám chtějí ukrást to nejcennější, co máme.

Angry Birds Movie 2-620x350

Skoro s jistotou můžeme přitom říct, že tyto významy nebyly do filmu zakódovány vědomě jejich tvůrci. Většina z nich (jak stačí nahlédnout do jejich biografií, namátkově Clay Kaytis) jsou totiž typičtí hollywoodští liberálové, které nacionalisté a bílí „supremacisté“ nenávidí. Podstatné ale je, že film může být nacionalisticky a xenofobně dekódován, a dávat přitom dokonalý smysl.

Obvykle máme sklony odmítat podobně paranoidní výklady jako komické. Zkusme ale brát takové vidění chvíli vážně. Každá dobrá interpretace, která rozšiřuje naše chápání díla, totiž musí být trochu extrémní. Angry Birds se totiž skutečně liší od současného standardu mainstreamových animáků.

Animáky od Disneyho totiž během uplynulých desetiletí vyčerpaly základní kánon klasických pohádek a postupně sahaly i do antických bájí (Herkules), brakové literatury (Tarzan) nebo historických románů (Zvoník od Matky boží). Neustále se ukazovalo, že přestává být únosné dělat příběhy o princeznách či chudých dívkách, které čekají na svého prince, a disneyovky se musely adaptovat na dobu, v níž ženské hrdinky musejí být emancipované. Naopak Pixar přicházel stále s příběhy, které kladly co největší důraz na rodinné vazby a týmovou souhru, ať už to byla Toy Story, Úžasňákovi nebo Příšerky s. r. o. Animáky velmi často vytvářejí různé „náhradní“, „alternativní“ nebo „patchworkové“ rodiny, ale rozhodně nechtějí nikoho utvrzovat v jeho samotářství a loserství. Sbližují mezi sebou různé živočišné druhy a obyvatele různých říší a dimenzí.

Za absolutní vrchol snah o vyvracení veškerých předsudků lze považovat letošní Zootopii (český titul je Zootropolis). Zde se ve zvířecím velkoměstě dostane k policii malá zaječice, kterou nikdo zpočátku nebere vážně, protože není šelma ani velké zvíře a navíc je holka. Prohnaný lišák z ulice je všemi nahlížen jako pouhý zlodějíček a budižkničemu, což on sám přijímá, dokud nedostane příležitost osvědčit se i jinak. No a naopak šelmy, které tu má posedávat jakýsi vražedný amok, se ukážou být oběťmi konspirace, a ve skutečnosti jejich náhlé agresivní útoky nevycházejí z jejich nezvladatelné nátury, ale jednají pod vlivem drogy-byliny, která jim odstraňuje civilizační návyky. Nebudeme plýtvat řádky na vysvětlování, co vše z běžné multikulturní a třídní reality USA je v tom obsaženo.

angry-birds-movie-2016-characters

To, s čím se setkáváme u Agry Birds, opravdu nemá v současnosti obdoby. Film vyhlíží jako bílá (červená) vrána. Mimochodem na to, jaký jsou Angry Birds herní fenomén (všechny verze hry dosáhly přes tři miliardy stáhnutí!), nejde o žádný filmový megahit. Po téměř třech týdnech má snímek na kontě necelých 90 milionů dolarů v USA a necelých 200 milionů ve zbytku světa, což ve srovnání se Zootopií vyhlíží vyloženě titěrně (téměř 340 milionů v USA a k tomu přes 660 milionů ve světě.)

Základní problém tkví v tom, že snímek Angry Birds v podstatě nemá příběh, respektive nemá příběh, který by se mohl opřít o nějaké zázemí. Důvod, proč si do něj může každý promítat, co chce, je, že hra byla jenom o sestřelování, ne o nalézání předmětů, mluvení s postavami či objevování rozlehlého herního světa. Ostatně, dávno předtím, než tu byl film, se Angry Birds dočkaly svého duchovního výkladu od vyznavačů hnutí Hare Krišna, kteří o něm vydali meditativní pětidílný esej "Jak eliminovat zelená prasata ve vašem životě". A rozhodně na to nechtěli jít násilím a rozhodně si přitom nemysleli, že zelená barva referuje k oblíbené barvě islámu (která je matně tmavězelená a ne zářivě světlezelená) a že prasata mají vousy jako „mohamedáni“.

Neschopnost nacionalistů a supremacistů shodnout se, jestli je Ruďák Donald Trump, Hitler nebo někdo jiný (lepší a méně zprofanovaný) a jestli příběh vypovídá spíš o loňské evropské imigrantské krizi nebo o 11. září 2001, samo o sobě naznačuje, že veškeré snahy napasovat nesmyslný příběh do nějakého aktualizovaného společenského rámce jsou aktem čiré libovůle a zoufalství.

Angry Birds nejsou nastaveným zrcadlem ostatním animákům, že jsou moc „feministické“ či „násilně sociálně spravedlivé“, ale samy zosobňují důkaz krize či meze interpretace. Film Angry Birds je výrazem naší touhy udělovat věcem význam, i když žádný nemají, vyprávět a hluboce prožívat soudržný příběh. Ještě jinak řečeno: syntaktická struktura (vztah mezi individualizovanými hrdiny a anonymizovanými oponenty) nás nijak neopravňuje sémanticky ji naplňovat tak, aby odpovídala naší nejposlednější zkušenosti, kterou čerpáme z televizních zpráv či internetových hoaxů.

Bez ohledu na to, že už se dříve někdo pokoušel o Angry Birds napsat dějové knížky nebo vytvořit televizní seriál, pořád se jenom něco ad hoc navěšuje na svět, který není postavený na psychologii a časovém vývoji, ale čistě na fyzikální mechanice a prostoru. Angry Birds jsou rolující obrazovka s kostkami, špalíčky a domečky, a nic víc. Ptáci ani prasata zde nemají žádnou kulturu a žádné dějiny.

NEvQNwOLG6tGzB 1 a

Hlavním problémem Angry Birds je nikoli to, že se v něm ukrývají potenciální xenofobní významy – s těmi se ztotožňují a vidí je v nich jen někteří. Problém spočívá v tom, že Angry Birds chybí jak hlubinně archetypální vrstva, kterou mají tradiční pohádky, tak cílený sociální přesah k něčemu současnému, jaký využívají moderní animáky. Angry Birds jsou ztracený hybrid, slepá ulička, dějová slátanina a ptákovina.

Samozřejmě, že v sobě obsahují práci s tématem zvládání hněvu, populárním v současné psychoterapii. Mnohem spíše než vyjádřením toho, že si musíme pěstovat nenávist k cizincům, jsou ale projevem touhy být sám sebou a vykašlat se na povinnou pozitivitu. Amerika se s tímto problémem potýká dlouhodobě, aniž by to souviselo s politickou korektností. Často jde spíš jen o nutnost být milý na všechny klienty. Což ve společnosti založené na sféře služeb rozhodně není lehké a člověk si pak ten nahromaděný vztek nosí domů a musí si ho nějak vyventilovat. Třeba hraním her nebo koukáním na filmy.

bodytest

 

datova zurnalistika

Cookies nám pomáhají poskytovat naše služby.

Budete-li i nadále používat naše služby, souhlasíte s naším používáním cookies.

Rozumím
Don't have an account yet? Register Now!

Sign in to your account