Systémové upozornění
Hlavní informace
rectify-ospravedlnit-neospravedlnitelne

Seriál Rectify je prvním původním produktem stanice SundanceTV, která se jinak – stejně jako festival v Sundance – zaměřuje především na nezávislou filmovou tvorbu. A byl to dobrý první autorský počin. Rectify rozhodně uspokojí cílovou skupinu, kterou tvoří přemýšlivé a vnímavé publikum, spokojené s minimalistickým příběhem, postavami a zpracováním, kde můžou o to víc vyniknout jednoduchá, ale silná poselství o společnosti i o jednotlivcích.

Tvůrce námětu Ray McKinnon (hrál například v seriálu Deadwood či Zákon gangu) nás seznamuje s Danielem Holdenem, který po dvaceti letech – jen krátce před vykonáním rozsudku – opouští ve státě Georgia celu smrti, protože v jeho případu došlo k důležitému zvratu. Daniel byl zadržen v šestnácti letech za znásilnění a vraždu své přítelkyně ze střední školy, kterou však pravděpodobně nespáchal.

Ledabylost vyšetřování vede k tomu, že šerif z mladíka vymáčkne přiznání, které ho v devatenácti letech pošle na samotku bez oken. Danielova sestra Amantha se však nevzdává a celou dobu bojuje za to, aby očistila jeho jméno. Když Daniel nakonec vyjde alespoň dočasně na svobodu, ukáže se, že nic není tak jednoduché. Nejen, že otázka viny a neviny zůstává nezodpovězená a že společnost k největšímu potrestání jednotlivce vlastně vůbec nepotřebuje instituce, jako je soud či vězení. Především zůstává problematické, zda může Daniel znovu navázat spojení nejen se všemi ostatními a okolním světem, ale i sám se sebou.

Rectify-s1-ep1 010-1000x594

Rectify přitom není typem seriálu jako například The Night Of, v němž se postupně rozplétá příběh člověka, nespravedlivě obviněného z vraždy, až k jeho konečnému očištění, odhalení skutečného vraha a jeho motivu. Nejde ani o seriál typu Thirteen, který se zaměřil na vykreslení nemožnosti navázat po třinácti letech odloučení a izolace tam, odkud byl člověk násilně vytržen.

Rectify nezůstává ani u jednoduché kritiky společnosti, která sahá po nejsnazším řešení a která nerada přehodnocuje jednou vyřčené soudy. Seriál jde ještě o krok dál. Daniel není pro ostatní pouhou připomínkou toho, že se mohli zmýlit a ukřivdit nevinnému člověku. Daniel je především jiný a nesnaží se lehce zapadnout. Jeho odlišnost se lidem protiví a usnadňuje jim setrvání v přesvědčení o jeho vině. Přemýšlivý, nemluvný, zádumčivý, dělající věci po svém. Takový Daniel Holden by měl pro většinu lidí z malého města Paulie zůstat už navždy za zdmi vězení.

Většina epizod se odehrává kolem pár postav, především rodiny. Kromě Danielovy matky a sestry je zde ještě jeho nevlastní otec a bratr Teddy s manželkou Tawney. Jared je nejmladší z dětí, Daniel se s ním poprvé od jeho narození setkává na svobodě ve věku, kdy sám čelil obvinění z vraždy. Vedlejší dějovou linii tvoří vlekoucí se vyšetřování případu šerifem, který pomalu začíná v Danielovi vidět nikoli viníka, ale oběť a svědka.

rectify14

V malém městě v jižanském státě, kde ještě přežívají tradiční hodnoty, působí Daniel jako sociální mastodont. Těžko říct, nakolik tvůrci dokázali odhadnout vývoj člověka, který se ve věku dospívání dostane do tak velké izolace, kde stráví tolik času. Vyrostl by Daniel za jiných okolností, obklopený láskyplnou péčí rodiny, v extroverta? Nebo by byl tento „už v pubertě divný kluk“ stejně introvertní a plachý? Můžeme se pouze domnívat, že takto opatrně si bude počínat muž, jenž strávil větší část života zavřený v cele bez oken.

Skvělý herecký výkon Adena Younga tomu přikládá na uvěřitelnosti. Jeho Daniel je jako plaché zvíře, kterému poprvé otevřeli dveře na svobodu – z vnitra klece se krade jen velmi pomalu. Opatrně, ale zároveň velmi pečlivě a bystře pozoruje svoje okolí krok za krokem, který obezřetně udělá. Nechce být na očích, nechce nikomu zkřížit cestu ani překážet, a přece tak činí neustále – už jen svou přítomností, která je mnohým nepříjemná.

Postava Daniela ale není ani zpodobněním zenového buddhisty, který se po letech ve vězení promeditoval a pročetl do podoby člověka, zůstávajícího mírně nad věcí. Jeho povaha se projevuje postupně a Daniel se čas od času dostane do stavu, kdy se nechá vyprovokovat k něčemu násilnému. Nicméně skutečnost, že byl jeho svět po dlouhou dobu jiný, je neustále znát.

Rectify-Baptism

V tomto aspektu je Rectify obzvlášť výjimečný seriál. Nejde ani o psychologizování kolem jediné postavy, ani o tzv. „hloubkovou sondu do společnosti“. Daniela poznáváme (spolu s ním) až prostřednictvím jednotlivých interakcí s dalšími jedinci v jeho okolí. Nejvíce se o něm tedy dozvídáme přes konkrétní vztah s někým jiným – Daniel–matka, Daniel–Amantha, Daniel–Teddy, Daniel–Tawney a podobně. Právě pomocí těchto vztahů, které mají a postupně nabírají různou dynamiku, odhalujeme rovněž životy a motivace lidí v Danielově blízkosti. Po dvaceti letech se náhle situace změnila i pro ně. Co bude dělat Amantha, která dosavadní život zasvětila především boji o Danielovo propuštění? Jak se zachová Teddy, když se přízeň jeho nevlastní matky a ženy rozšíří i na nově příchozího? Co je vlastně pro tuto rodinu to „normální“, do nějž se tak urputně chce vrátit?

Rectify, jehož stávající čtvrtá sezóna je zároveň i poslední, před nás staví základní otázky, které jsou ovšem v případě Daniela a jeho rodiny mnohonásobně exponované situací i emocemi. Můžeme se zbavit pocitů viny, že jsme ve svých rolích něco neudělali dostatečně, že jsme v něčem selhali? Můžeme mít rádi ostatní, když v nás podvědomě zůstávají výčitky? A můžeme mít vůbec rádi sami sebe, když vlastně nevíme, kým ve skutečnosti jsme?

Daniel konstruuje svůj svět na základě poznatků o tom, co má jakou hodnotu. Co je pro většinu společnosti normou a co už se pohybuje mimo ni? Je výhled z průměrného motelu běžně průměrný, nebo je to spíš horší průměr? Jak takovou situaci vnímá Danielův advokát z Atlanty, a jak Daniel, jejichž životní podmínky byly po léta výrazně odlišné? Daniel musí vše, co si pamatuje z dětství a dospívání nebo o čem se ve vězení dočetl, testovat v praxi. Musí se znovu naučit nejen to dobré, ale i špatné, aby mezi nimi vůbec mohl rozlišovat.

Byť by bylo snadné stáhnout se do sebe a žít samotářsky někde v odloučení, tudy cesta nevede. Daniel musí poznat, jestli po lidské společnosti touží doopravdy, nebo proto, že by to tak mělo být. Stejně tak musí zjistit, jak se umět přiblížit i těm lidem, kteří se zdají být absolutně vzdálenými. Jeho hledání a poznávání je ryze existencialisticko-sartrovské – druzí můžou být peklem i rájem, ale bez nich není nic.

rectify 2

Vedle Danielova znovupoznávání světa a lidí stále probíhá legislativní proces, související s jeho dalším osudem. Nové otevření případu a další soudní líčení může přinést jak zproštění viny, tak potvrzení rozsudku smrti. Do hry proto vstupují nabídky státního zastupitelství k přiznání viny alespoň za jeden z trestných činů, které může Danielovi vzhledem k jeho dlouhému pobytu ve vězení přinést definitivní svobodu, ovšem v podobě doživotní nálepky vraha a vyhoštění ze státu. Pro všechny zúčastněné to znamená nové problémy.

Je důležité riskovat, ale najít pravdu a zcela očistit jméno nevinného? Nebo je důležitější mít jistotu přežití a svobody, byť za cenu stigmatizace a exkomunikace? Tyto kroky zvedají stavidla emocí a revizí postojů i motivací členek a členů rodiny. Ukazuje se, že už dávno nejde pouze o Daniela a jeho budoucnost. Tím, že v procesu jeho obhajoby každý sehrál nějakou roli, se s ním zároveň silně spoutal. Rozhodnutí o tom, co bude dál, tak musí nutně ovlivnit i všechny ostatní.

Rectify, jehož série mají sympaticky nízký počet epizod, se v jednotlivých řadách proměňuje a směrem ke konci nabírá na tempu. Poslední z nich už proto není tak příjemně rozvolněná a neumožňuje tolik přemýšlet o všem a prožívat jednotlivé emoce spolu s hlavním hrdinou. Svým způsobem to dává smysl. Očekává se od ní, že přinese nějakou perspektivu, která už dopředu musí být zklamáním, protože celý příběh stojí především na skutečnosti, že najít ji je nemožné.

Rectify4

Očekává se i dopovězení tragédie z minulosti, odhalení viníků a postojů společnosti, sevřené maloměstskou morálkou pomluv a braní spravedlnosti do vlastních rukou. Očekává se dotažení vztahů do zlomového bodu rozhodnutí o jejich budoucnosti. To vše vyvíjí tlak, který trochu mění původní způsob i tempo vyprávění. Poslední epizoda ještě může zapříčinit, že bude Rectify působit podivně svědivě jako móda jižanských žen, nosících ve vedrech kozačky.

I tak jde ale rozhodně o seriál, který v únosné míře trýznivě vyvolává otázky, nutící publikum k přemýšlení, a který tlačí divačky a diváky k citlivému pozorování společnosti. Moc takových věcí v televizi není.

bodytest

 

datova zurnalistika

Cookies nám pomáhají poskytovat naše služby.

Budete-li i nadále používat naše služby, souhlasíte s naším používáním cookies.

Rozumím
Don't have an account yet? Register Now!

Sign in to your account