Systémové upozornění
Hlavní informace
bude-paty-rambo-propadak

Tento rozhovor vznikl původně pro časopis Instinkt (číslo z 28. května 2018). Jindřich Goth mé odpovědi použil jako výchozí materiál pro vlastní článek. Zde vám ho nabízím vám v nezkrácené formě. Text v Instinktu vyšel plně autorizovaný a doporučuju ho také ke čtení.

Série Rambo, hlavně první tři díly, ale asi do značné míry i další díl, je klasická osmdesátková podívaná. V čem tyhle filmy podle tebe nejvíc definují tehdejší dobu a žánr akčních filmů?

Podobně jako Rocky, i první díl Ramba z roku 1982 se dost liší od dílů dalších. Ostatně, s pokračováním se ani nepočítalo, snímek se nejmenoval Rambo, ale První Krev podle knihy Davida Morella, která končí tak, že hlavní hrdina umře. A dvojka pak měla asi nejdivnější název všech dob: Rambo: First Blood Part II.

Sylvester Stallone opět představuje outsidera, podvraťáka. Rambo je tulák, veterán války ve Vietnamu, kterého nikdo nechce, vypadá trošku jako indián nebo hippie, zkrátka vyvrhel. Jeho příběh o souboji s policejními autoritami je o znovuobjevené důvěře, o návratu něčeho, co bylo vytěsněno z americké společnosti, neboť veteráni byli živou, tabuizovanou připomínkou prohry. První krev bychom mohli klidně chápat jako druh westernu s lehce převrácenými rolemi, kde indián-představitel divočiny bojuje proti šerifovi-představiteli civilizace a zákona.

rambo

V něčem šlo stále o film s mentalitou 70. let, jako byly Dirty Harry (1971) s Clintem Eastwoodem nebo Přání smrti (1974) s Charlesem Bronsonem, které nesly zhruba toto poselství: společenský řád nefunguje, jednotlivec se cítí být utlačován, brání nám byrokrati, omezuje nás stát, musíme vzít spravedlnost do vlastních rukou. Paradoxně přitom za vlády Ronalda Reagana v 80. letech rekordně narostla zločinnost a užívání drog, čili mohlo vznikat obrovské množství krimi filmů, v nichž se zločin tvrdě potíral.

S druhým dílem Ramba v roce 1985 nastal obrovský zvrat – konec sebemrskačství. Film se svezl na několika kulturních vlnách: vzestupu fitness průmyslu; televizních wrestlingových show; olympiád, v nichž vítězili nadopovaní sportovci. Byla to éra „kapitalismu na steroidech“, kde nade vším převládla touha vítězit. Soutěživost se projevovala i mezi herci – Stallone a Schwarzenegger soupeřili, čí film vydělá víc a čí bude mít větší rozpočet, kdo zabije více lidí, kdo ukáže větší a tvrdší svaly. Ronald Reagan povzbuzoval obyvatele USA, aby více nakupovali a povzbuzovali tím ekonomiku. Amerika zažívala vzrůst konzumerismu dosud nevídaných rozměrů. USA totiž tehdy soutěžily s východním blokem, především SSSR, ve zbrojení. Hezky toto symbolické ukazování svalů popisuje Bigger, Stronger, Faster.

Akční filmy 80. let nabízí exces ve všech směrech, včetně excesu maskulinity, a to až do té míry, že z děje téměř vymizel ženský element. Tito hrdinové tu nejsou jako partneři pro ženy, jsou tu proto, aby je obdivovali muži; hlavní hrdinové nerealisticky zvyšovali laťku pro „správnou mužnost“. Rambo byl také typický „frančízový“ film, výrobek dělaný v sériích – v té době se rozjížděly značky na pokračování jako Policejní akademie, Noční můra v Elm Street, Pátek třináctého, Smrtonosná zbraň. Každý trochu úspěšný film měl dvojku – Policajt v Beverly Hills, Číslo pět žije, Robocop; sériově se zabíjelo, sériově se vyrábělo. Můžeme tu vidět i jistou souvislost s nástupem arkádových her, v nichž se daly střílet stovky protivníků, kterým stačil jeden zásah, zatímco hlavní figura přežila zásahů mnoho a většina střel se jí vyhnula. Ramba mnozí kritici líčili jako příklad trivializace příběhů a úpadku kultury směrem k barbarismu. Celkem příznačně tuto éru zahájil v roce 1980 Barbar Conan se Schwarzeneggerem.

27314ts

Čím to, že se právě z Ramba stal takový kult?

Kult nebude úplně to správné slovo. Kultovní film je spíše menšinový, divný, nějakým způsobem i opomíjený, tedy nikoli oficiálně klasický. Je příznačný tím, že si z něj lidé pamatují různé hlášky a napodobují chování hrdinů. V USA šlo o masové hity. Kultovní status měli Rambové ve východním bloku nebo v Afghánistánu či Turecku – speciálně pro kurdskou menšinu. Vliv na to měl pirátský videotrh. Rambo byl v očích některých diváků osvoboditel, protože nabízel zakázané fantazie o smrti komunismu a sovětských okupantů.

Komunistická propaganda Ramba líčila jako imperialistického žoldáka, ale opomíjela, jak silně jsou v příbězích zdůrazňované čest a obětavost – Rambo byl každopádně morálně výše nejen než jeho protivníci, ale dokonce i nadřízení. V jistém ohledu byl podvratný na všechny strany a pozorovat ho přinášelo jistou diverzantskou rozkoš. Videokazety také umožňovaly opakované sledování, což tvoří základ kultovního příjmu. Výhodou bylo i to, že děje byly velmi jednoduché, nebylo třeba dávat moc pozor nebo umět anglicky.

Kromě výše zmíněného na Rambovi fascinuje jeho utrpení. Je to vyloženě martyrský hrdina, který hodně krvácí, jehož mučí a dokonce i ukřižují. Se svým vyrýsovaným tělem a dlouhými vlasy hodně připomíná Ježíše, který ovšem nenastavuje druhou tvář. Spojuje tak v sobě křesťanství i pohanství. V 80. letech se v mainstreamových filmech začalo objevovat více krve, a to v hororech i akčních filmech – šlo už nejen o naturalismus, ale i o určitou radost z destrukce; nejenom o spravedlivou odplatu, ale i o touhu po krvi. Jestliže v kultovnosti je něco pohanského a barbarského, pak právě i toto rituální vytváření obětí a prolévání krve.

Rambo-1

Rambo v nás navozuje nejen onen nepříjemný pocit, že proti nám stojí přesila, ale i to, že jsme zároveň vyvolení a do určité míry nezničitelní. To dovedl dále snad už jenom Terminátor. Podstatné pro silné vcítění se také je, že Rambo není vůdce, je svým způsobem člověk bez osobnosti, pouhá fyzická schránka, již může obývat duch kohokoli z nás. Rambo je každý, kdo byl někdy zrazen a kdo dostal další šanci.

Podstatné je zdůraznit, že Rambo ve svém hněvu není rasista. Nebojuje proti Vietnamcům, ale Rusům, a to nikoli kvůli jejich etnicitě, jeho důvod spočívá v něčem jiném. Sám je ušlechtilý divoch, dokonce se cítí být s Vietnamci duchovně spřízněný. Rambo představuje to, čeho se bojíme my – hledá sice zen, ale umí rozpoutat válku v srdci i ve světě okolo sebe. V našem civilizačně složitém a zrychleném světě se bojíme zklidnit a zároveň za něco opravdově bojovat. Rambo umí obojí. Často vnímáme jeho postavu dobově jako příznak 80. let, ale on je zároveň předcivilizační, stojí mimo čas. Proto je to tak silná figura.

Jak byly tyhle filmy tehdy přijaté v Americe? Je třeba známo, že Ronald Reagan se v Rambovi zhlédl...

Reagan byl sám herec, i když spíš zapomenutých béčkových filmů, a jeho vstup do politiky byl mediálně přijímán jako vítězství šoubyznysu a image nad idejemi, což nebylo úplně přesné, protože Reagan byl zároveň jedním z nejrazantnějších ideologů. S ním skončilo truchlení nad Vietnamem. Proto se mu tak líbil Rambův výrok: „Tentokrát vyhrajeme!“ Tvrdil, že ho film inspiroval pro to, jak se příště budou zachraňovat rukojmí. Jedná se o zvláštní případ, kdy establishment uznával totéž co mladí lidé. Násilné filmy byly dřív kritizovány, nyní oficiálně oslavovány. Arnold Schwarzenegger se dokonce stal poradcem George Bushe staršího pro otázky sportu. Díky Rambovi se po letech celonárodní deziluze a deprese podařilo prodat válku ve Vietnamu jako něco cool.

fullmetaljacket 1130 430 90 s c1

To se rozhodně nepovedlo Johnu Wayneovi s jeho Zelenými barety (1968), které působily směšně a naivně. Téma vietnamské války bylo vyhrazeno pro kritická dramata jako Lovec jelenů (1978), který získal Oscary. Je pravda, že pak částečně v reakci na Ramba přišly extra syrové snímky jako Četa (1986), Full Metal Jacket (1987) či Oběti války (1989), které boj v džungli nelíčily jako střeleckou a explozivní atrakci. Podobně jako příliš idealistické naplnění amerického snu v Rockym (1976) bylo potřeba umělecky relativizovat téma války a moci Zuřícím býkem (1980), kde se sestupuje z vrcholu na dno. Ale Rambovi se podařilo nastolit republikánský pohled na věc – vítězství ve válce zmařila zbytečná byrokracie. Rambo se stal prototypem patriota, kterého zradila vlast, a také sirotkem hledajícím otcovskou figuru – plukovníka Trautmana.

Rok 1985 byl totálně ve znamení Sylvestera Stallona a jeho boje s Rusy – Rambo II byl druhý nejúspěšnější film roku a Rocky IV třetí. Nad ně se dostal jenom Návrat do budoucnosti – mimochodem také příběh o vylepšování a přepisování historie. Je dobré poznamenat, že třetí díl Ramba v roce 1988 měl oproti dvojce zhruba třetinové tržby, přitom stál mnohem víc. Nebýt zahraničních tržeb a videotrhu, šlo by o propadák. Byl to jasný signál, že publikum je podobnými filmy přesyceno.

Čtyřka vznikla už v jiné době, přesto za svými předchůdci nijak nezaostává, naopak je to snad ještě větší nářez. Jak je možné, že ani v roce 2008 nepůsobí trapně a nepatřičně a jak velkou roli v tom hraje nostalgie, z níž ostatně hodně čerpá i série Expendables?

Nedokážu říct s jistotou, jak dnes působí druhý a třetí díl Ramba na mladší publikum. Ale čtvrtý díl rozhodně patří k dobrým návratům. Vybírá si nepříliš konfliktní téma, které Ameriku netrápí a nemá v daném regionu vojenské angažmá. Na špatné situaci v Barmě se shodují všichni, není potřeba mít vyhraněnou ideologii.

Expendables-4-Happening-Sylvester-Stallone

Stallone, který Ramba poprvé režíroval, tu hraje na animální strunu v nás. Oslovuje naši touhu být sami v klidu. A když nejsme, dokážeme dělat hrozné věci. Ostatně, takhle se chová každý nervózní důchodce, když mu někdo naruší jeho rutinu. Součástí popularity Ramba je i to, že bojuje proti změkčilé korektní době – akční filmy poslední dekády se nesnaží být krvavé, nechtějí vysoký rating nepřístupnosti, aby na ně mohlo chodit víc mladších lidí. Stallone svému publiku chce dát co nejvíce „masa“, v tom jde proti proudu. Můžeme tu mluvit jen o jistém typu nostalgie – obvykle bývá po něčem kultivovanějším a decentnějším, zde se smutkem vzpomínáme na něco neotesanějšího. Dnešní akční filmy se zdají být až příliš sofistikované.

Nostalgie při Expendables vede dokonce k mylným dojmům. Ty filmy nejsou osmdesátkové – mají ironičtější feeling, jsou i mnohem rychleji stříhané, nikdy v nich není „beefcake“, tedy scéna se svlékáním a ukazováním svalů. Je to naopak postmoderní sebereflexe, ohlédnutí se za dobou, co se už nevrátí. Dnešní týmové – ansámbl – filmy jsou spíše série Rychle a zběsile. Jediný, kdo pokračuje v určitém trendu, je The Rock, ale jenom díky tomu, že dovede tak ironicky zvednout obočí.

Co očekáváš od pětky?

Předpokládám, že pátý Rambo bude více civilní a už definitivně zbavený militarismu. Na povrch vyvstane Rambovo farmářství, kdy se ukáže, že je to muž, který chce něco pěstovat, ne ničit. Určitě přijde na přetřes téma stárnutí, které ve čtyřce ještě nebylo zdůrazňované, ale stalo se už hlavním tématem posledního, šestého Rockyho v roce 2006. Stallone se s tím potýká už dvacet let. Poprvé od doby, kdy v roce 1997 záměrně ztloustnul do snímku Země policajtů. Jeho hvězda upadá už od druhé půle 90. let, stejně jako u Schwarzeneggera. Poslední trháky byly Cliffhanger a Demolition Man v roce 1993, pak přišly spíše průměrně úspěšné filmy, propadáky a camea. I v Expendables, kde mu bylo nějakých 63 let, hraje víceméně padesátníka s tmavými vlasy a vousy. Obava ze skutečného věku je obrovská, i když se vydává za veterána, ve skutečnosti si spíš ubírá.

rambo-machinegun-screaming-700x316

Jediný z akčních hrdinů, jemuž se podařilo zestárnout, je Clint Eastwood v Gran Torinu (2008), jenž se na odchod připravoval už od westernu Nesmiřitelní (1990), kdy mu bylo 62 let. Stallone naproti tomu do Expendables použil jako jednu z hlavních písní Boys are back in town. Publicista Ondřej Štindl to trefně pojmenoval „apoteóza zastydlosti“. Od pátého Ramba čekám, že to bude nejméně úspěšný díl ze všech, protože publikum těchto snímků mizí. Momentálně nejvíc táhnou skupinové komiksové superhrdinské filmy se speciálními efekty. Rambo by se svým lukem byl maximálně takový Hawkey, který má nejméně fanoušků.

bodytest

 

datova zurnalistika

Cookies nám pomáhají poskytovat naše služby.

Budete-li i nadále používat naše služby, souhlasíte s naším používáním cookies.

Rozumím
Don't have an account yet? Register Now!

Sign in to your account