Systémové upozornění
Hlavní informace
temna-vez-jako-ochably-falicky-symbol

Stephen King měl vždycky trochu nesoudný přístup k délce svých románů. Není sice placen od slova, ale jako by byl. Pozici literární superhvězdy, pro niž neexistují běžná omezení, využívá naplno a vrcholem jeho rozepsanosti se stala osmidílná fantasy série Temná věž, inspirovaná částečně Pánem prstenů a částečně spaghetti westernem Hodný, zlý a ošklivý. King tu smíchal dohromady vážnou mytologii o vzniku a fungování univerza s mnoha propojenými světy a odlehčené pistolnické brakové čtení, přičemž v obojím nalézá nějaké základní vzorce vyprávění o boji dobra proti zlu. Poněkud rozvleklé opus magnum vyznačující se častým blouděním po poušti i dlouhými odskoky do minulosti postav ukazuje, že mnoho míst a motivů z předchozích autorových knih se odehrává v jednom časoprostoru.

I ve filmové verzi během pár minut najdeme odkazy na Osvícení, To, Christine, Cuje, Mlhu, Prokletí Salemu, Pytel kostí, Srdce v Atlantidě, Poslední boj a další, zkrátka to má být takový King v kostce. O adaptaci Temné věže se v Hollywoodu pokoušeli celých deset let a během té doby se na ní vystřídali tři režiséři: J. J. Abrams (Ztraceni, Star Trek), Ron Howard (Apollo 13, Šifra mistra Leonarda) a nakonec 44letý Dán Nikolaj Arcel (původní švédská verze Mužů, kteří nenávidí ženy a historické drama Královská aféra).

Paradoxem je, že výsledný snímek má pouhých 95 minut i s titulky, ačkoli ideálem by byla televizní minisérie v délce osmi až deseti hodin. Není divu, že zároveň vzniká i seriál, protože fanoušci nemohou být filmovou verzí uspokojeni. Naplno zde vyvstává rozdíl mezi filmovým a televizním médiem, respektive mezi požadavky na trikovou akčnost a pomalost vyprávění. Filmová Temná věž ztělesňuje od počátku neproveditelný experiment nacpat do krátké stopáže maximum děje. Nad výsledkem se dá smát i plakat, ale jediné, co dílo nedovede vyvolat, je původně zamýšlená hrůza a bázeň.

Následující část článku je viditelná pouze pro uživatele s předplatným.

Přihlaste se prosím, nebo pro pořízení předplatného pokračujte sem.

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit

Komentáře   

# Johana Chylíková 2017-08-29 08:42
Takže další filmová adaptace Kingova příběhu, která skončila fiaskem? Mě to nepřekvapuje, většina z nich není moc dobrá, bez ohledu na velikost rozpočtu. Bizarní je, že jediný skutečně skvělý film, který podle jeho románu vznikl - Kubrickovo Shining - sám King upřímně nenávidí a považuje ho za nejhorší adaptaci své práce. Naopak vyzdvihuje hollywoodský cintáky jako Shawshank Redemption nebo Green Mile; tyhle filmy jsou vlastně jenom přeložení textu do obrazu, ze kterého vypadly ty lepší kusy textu a zůstal hlavně patos - asi proto se mu to líbí - je to samožer :).
Odpovědět
# Jaroslav Vávra 2017-08-29 14:42
U mě vedou hlavně Nadaný žák v režii Bryana Singera a následně Stůj při mně a Misery nechce zemřít v režii Roba Reinera. Kubrickovo Osvícení je pak specifická záležitost.
Odpovědět
# Johana Chylíková 2017-08-30 08:27
hm... protožes nečet knihy. ty filmy jsou takové nedokonalé přenesení textu na plátno. Misery nechce zemřít a Nadaný žák jsou jedny z nejlepších Kingových knih. Když se pak jen zfilmují bez filmařské invence, je to zklamání.
Odpovědět
# Nina 2017-08-29 13:26
King síce píše dlhé knihy, ale "čtivé". Temná veža sa podľa mňa nedá objemom (a náročnosťou) porovnať s inými monumentálnymi fantasy ságami ako je Malazská kniha padlých či Jordanovo Kolo času, prípadne aj nedokončené Tróny.
a Crimson King bol preložený ako Šarlatový král? v knihách bol Karmínový král.
Odpovědět
# Horacio 2017-09-28 08:13
I have noticed that your page needs some fresh content.
Writing manually takes a lot of time, but there is
tool for this time consuming task, search for; Wrastain's tools for content

Feel free to surf to my web blog - SueX: https://Mikel2009.blogspot.com
Odpovědět


Facebook komentáře