Roccova penetrace emocemi
- 10.06.2017
- Komentář
Umělecký dokument o pornohvězdě Roccovi Siffredim? Dá se vůbec něco takového natočit? Nebude to vždy jen senzacechtivá rádobyartová hloupost? Každopádně chodit do kina na pornografii není na Západě zvykem od 70. let a na Východě jsme to nedělali nikdy. A nelze než dát za pravdu pamětníkům, že když se určité věci na plátně zvětší, vytvářejí v pozorovatelích až magický zážitek. Možná nejde ani tak o to, oddat se individuální slasti na základě vizuálních podnětů, ale překvapeně sdílet s ostatními, že opravdu vidíme společně totéž.
Přitom není nic sobě vzdálenějšího než umění a porno. Umění má vést k hlubšímu pochopení lidských vztahů, rozvíjet fantazii a duchovní stránky člověka. Porno sice nabízí jisté hlubší ponory, ale jen do fyzického nitra, fantazii úplně neguje a slouží k přímé potěše smyslů. Porno se – s výjimkou čistě sadomasochistických filmů – nikdy nedostane za smyslovou stránku. Paradoxně sice ukazuje nahotu a sugeruje, že vidíme víc než obvykle, ale lidské bytosti přitom redukuje.
Často natrefíme na hraniční díla, kdy nevíme, jestli jde o umění, či pornografii, přičemž dělicí čára je vždy jasná. Nespočívá v tom, co se zobrazuje, ale co v nás má daný film vyvolávat, zda má ještě – kromě vzrušení – nějaký jiný účel. Řada uměleckých děl, obviňovaných z pornografičnosti, vzrušení spíš zabíjí, neboť ukazuje ošklivou, deziluzivní stránku sexu.
Následující část článku je viditelná pouze pro uživatele s předplatným.
Přihlaste se prosím, nebo pro pořízení předplatného pokračujte sem.
Další články z této rubriky
-
Mansonovy mimikry
Zní to jako zdánlivě nepřekvapivé zprávy. 52letý hudebník Marilyn Manson měl zneužívat a týrat třináct svých bývalých partnerek a počet obvinění rozhodně nemusí být konečný. Vše spustilo oznámení nyní 33leté herečky Evan Rachel Wood, která s ním žila přes tři roky a po deseti letech od rozchodu jej označila za mučitele, jenž jí vymýval mozek a nutil ji k totální podřízenosti.
Mansonova image se přitom už od první půlky 90. let zakládala na tom, že působí hrozivě, dekadentně a démonicky. Byl ztělesněním představy životního stylu sex, drogy a rokenrol, hlásil se k satanismu a jeho videoklipy vždy obsahovaly prvky násilí a podivné sexuality. Svou mediální personu a obchodní značku vystavěl na tom, že vypadá jako monstrum z hororu a děsí strážce tradiční křesťanské morálky – ostatně jednu svou desku nazval Antichrist Superstar. Není zase až tak nepochopitelné, že část veřejnosti na zprávy o tom, že se měl v soukromí chovat ke svým partnerkám odporně, reaguje až s jistým posměchem: „A co jste vlastně čekaly, že bude romantický chlapec zahrnující vás květinami?“ Přidruží se k tomu často i pochyby: „A proč si vzpomněly až po deseti či kolika letech? “ Samozřejmě s dovětkem, že „za tím budou určitě peníze“.
Jenomže toto myšlení v sobě skrývá řadu chyb. Co si vlastně kdo nalhával?
-
Blockbustery možná skončily
Následující rozhovor, který se mnou vedl Miloš Krekovič, vznikl pro slovenský Děník N.
-
Vánoční filmy jako fašistická propaganda
Nabídka televizních kanálů ve vánočním čase neobsahuje zdaleka jenom pohádky a biblické příběhy, ale i civilní romantické snímky ze současnosti odehrávající se v období a v kulisách Vánoc. Právě nabídka americké televizní stanice Hallmark a jejích filmů, v nichž vystupují naklonovaní Kenové a Barbie, vyvolává v médiích již několik let po sobě silnou reakci.
-
Soumrak kinoprůmyslu
Zpráva z minulého týdne, že hollywoodské studio Warner Bros. uvede příští rok všechny své chystané velkofilmy na internetové placené službě HBO, znamená definitivní zlom v dějinách filmového průmyslu. Nejde zkrátka jen o výpravnou sci-fi Duna, čtvrtý díl Matrixu, adaptaci videohry Mortal Kombat, souboj monster Godzilla vs. Kong, napůl hraného a napůl animovaného Toma a Jerryho či superhrdinský The Suicide Squad. Jde o budoucnost všech hollywoodských filmů, a to nejen těch od Warner Bros. Neznamená to, že kina skončí úplně. Znamená to ale, že končí určitý způsob chození do kina. Jednou provždy se mění naše kulturní návyky. Stejně jako nikdy nezmizela a nespíš nikdy nezmizí divadla, koncerty živé hudby nebo knihovny, budou tu kina i nadále. Změní se však jejich podoba jako institucí, programová nabídka a kdo, kdy, jak často a z jakých důvodů do nich bude chodit.
Facebook komentáře