Pátí Piráti z Karibiku překvapivě baví
- 26.05.2017
- Recenze
Obvykle to bývá naopak. Existuje kniha nebo komiks, potom film a nakonec vznikne atrakce v zábavním parku. S Piráty z Karibiku v roce to bylo v roce 2003 poprvé naopak. Nejdříve existovala atrakce v Disneylandu, kde návštěvníci plují po lodičkách v jeskyni a všude jinde, a teprve potom vzniknul film. A do dnešního dne dokonce pět filmů. Piráti z Karibiku tak dali naději všem, že filmový příběh lze nakonec dopsat i k adaptaci Angry Birds nebo Tetrisu. Byl to tehdy odvážný počin, protože před ním se vinula série propadáků – filmy o pirátech byly prokleté již od 80. let kvůli snímku Piráti od Romana Polanského a krach Ostrova hrdlořezů v 90. letech potopil i celé hollywoodské studio Carolco.
Hlavouni Disneyho byli navíc zděšení, když viděli Johnnyho Deppa, který byl v té době spíše podivínským maskotem v bizarnostech Tima Burtona, a nyní s výrazně podmalovanými očními linkami vrávoral nepevným, opileckým a poněkud „gay vykrouceným“ krokem coby kapitán Jack Sparrow. Jenomže se stal zázrak – Piráti z Karibiku se proměnili v megahit a vrátili do velkorozpočtových hitů hned tři parametry, jež do té doby nebyly v kurzu: dobové kostýmy, špínu za nehty a v obličeji a čistou romantiku pro chlapce i dívky – pro jedny šermovačky a pro druhé čistou lásku.
Následující část článku je viditelná pouze pro uživatele s předplatným.
Přihlaste se prosím, nebo pro pořízení předplatného pokračujte sem.
Další články z této rubriky
-
Moderní fotr je hravý, byť poněkud outdated
Šlo se obávat, že výsledek bude horší. České romanticko vztahové komedie jsou černá díra filmařské kreativity. Muži a ženy se tu povinně musí chovat hloupě, aby bylo z čeho ždímat humor, protože zdejším tvůrcům obvykle nejde vymyslet scénář postavený na zábavné zápletce. Deníček moderního fotra má tu výhodu, že prapůvodně vychází z reálných zkušeností otce na rodičovské dovolené, což je motiv na české poměry dost nezvyklý. Blog Dominika Landsmana se stal v roce 2014 tak populárním, až se postupně přetavil v šest již fiktivněji stylizovaných knih.
-
Muž, který uslyšel
Publikum nového filmu Muž se zaječíma ušima si stěžuje na nesrozumitelnost, těkavost, nesystematičnost, přebujelou a prázdnou artovost. Těžko říct proč. Na novince režiséra Martina Šulíka není zmateného ani přehlceného vůbec nic. Devětapadesátiletý Šulík je nejspíš nejoceňovanější a nejplodnější slovenský režisér. V polovině 90. let minulého století vyhrál první ročník Českých lvů s poetickým podobenstvím Zahrada, dalšího Lva získal za sociální komedii Sluneční stát. Soutěžil na festivalu v Karlových Varech se společenským dramatem Cigán a jeho předposlední, tři roky starý Tlumočník vyhrál tři slovenská Slnka v sieti.
-
Zahraj to znovu, Gunne!
Před pěti lety to bylo fiasko. Studio Warner Bros. chtělo rozšířit své universum komiksových snímků a konkurovat tím úspěšnějšímu Marvelu. Hlavním cílem bylo dát dohromady Batmana, Supermana, Aquamana a Wonder Woman, aby se mohli stát Ligou spravedlnosti. Mezitím ale z hlediska stavby fikčního světa museli přijít s mezičlánkem – filmem o komiksových superpadouších, přesněji takovou béčkovou Ligou nespravedlnosti. Tuto úlohu na sebe vzal snímek Sebevražedný oddíl, kde se objevuje Joker a jeho děvče Harley Quinn, jež brzy dostala vlastní titul Birds of Prey.
-
Film Matky je o českých ženách, které mají vztek
Do dlouho zavřených českých kin vtrhly Matky. A matky. Matky jsou česká, možná romantická, možná komedie a matky stávající, nastávající i potenciální jsou její hlavní diváckou skupinou. Za první víkend snímek vidělo 50 tisíc lidí, a pokud situace vypadala všude jako v kině, v němž jsem byl já, tak převaha žen vůči mužům byla zhruba 20:1. Lze předpokládat, že pokud by nepanovaly postepidemické obavy, návštěvnost by byla klidně dvojnásobná.
Facebook komentáře