Systémové upozornění
Hlavní informace
zabijeni

Jestli můžu o nějakém režisérovi říct, že jsem na něm vyrostl, je to 59letý Shin'ya Tsukamoto. Setkání s filmem Tetsuo (1989), který jsem viděl někdy ve svých 18 letech, pro mě bylo zlomové. Díky němu jsem našel zalíbení v japonské bizáru, pochopil jsem, že surrealismus nikdy není mrtvý a že film se může vyjadřovat i jinak než příběhem. Akce nutně neznamená jen to, co někdo dělá na plátně, ale co dělá samotný film jako médium – jinými slovy jakou energii předává, jak to do nás nabuší, jak nám hýbe střevy.

Tsukamoto nyní přichází se samurajským filmem Zabíjení (Zan), který má – jak je u něj obvyklé a nejlepší – jen něco málo přes hodinu, tentokrát 82 minuty i s titulky, jež ovšem skoro všichni dokoukají až do konce. A to nejenom díky tradičně skvělé, temné a zneklidňující elektronické perkusní hudbě jeho dvorního skladatele Chua Ishikawy.

Následující část článku je viditelná pouze pro uživatele s předplatným.

Přihlaste se prosím, nebo pro pořízení předplatného pokračujte sem.



Facebook komentáře

Cookies nám pomáhají poskytovat naše služby.

Budete-li i nadále používat naše služby, souhlasíte s naším používáním cookies.

Rozumím
Don't have an account yet? Register Now!

Sign in to your account