Systémové upozornění
Hlavní informace
co-nas-fascinuje-na-stardance

Taneční soutěž StarDance má letos za sebou desátou sezónu, přičemž některé díly sledovalo až 1,4 milionu diváků a divaček starších patnácti let. Čím vyšší je věk publika, tím větší je i podíl sledovanosti. Formát soutěže, v níž se utkávají celebrity různých mír lesku v doprovodu profesionálních tanečníků a tanečnic, převzala Česká televize od britské veřejnoprávní BBC velmi rychle, již po dvou letech od vzniku originálu Strictly Come Dancing.

Ta měla v 67,5milionové Velké Británii největší sledovanost před desíti lety, kdy sedělo u obrazovak okolo 11,2 milionu lidí, což znamená 16,6 % obyvatelstva. U nás to bylo pro letošek kolem 13,1 %, nejvíce v historii před několika lety necelých 16 %. Pokles sledovanosti v Británii, USA (kde se vysílá jako Dancing with the Stars) i u nás je jenom velmi mírný a podle Googlu je spokojenost s pořadem více než devadesátiprocentní. Máme tedy co do činění s nevídaným fenoménem, ostatně licence pořadu se prodala do 38 zemí světa a jedná se zřejmě o nejúspěšnější televizní formát všech dob.

Můžeme se ptát, proč zrovna párový tanec dovede přitáhnout k obrazovkám tolik lidí různých generací (a také z různých kultur). Pořad jednak počítá s tím, že vytahuje do světel reflektorů oblíbence z různých odvětví – objevují se v něm nejen lidé z herecké či pěvecké branže, ale i sportovci, spisovatelé a nejnověji třeba youtubeři jako u nás Kovy. Každý segment potenciálního publika tak má svého zástupce na obrazovce a může těm druhým říkat: „Podívejte, tohle je můj svět.“ StarDance tak jako jeden z mála pořadů skutečně vykazuje mezigenerační tmelící účinek, i když ti výrazně mladší jsou přece jen v nevýhodě a víc se přizpůsobují tradici.

79849079 2764478366945201 7368136157156081664 o

Druhý efekt přitažlivosti spočívá v tom, že vidíme trénink a proměnu. Nejpozději od dob Rockyho a Hříšného tance je fascinující být svědkem přerodu outsiderů ve vítěze nebo aspoň ty, co nepadnou hned na zem, případně se z ní dovedou zvednout. Je tu věčná touha spatřit v každém kusu dřeva umělecké dílo, mít radost z toho, jak se „nemotorné špalky“ opracují do reprezentativní podoby; jak lidé díky pohybu omládnou a navážou prostřednictvím tance s druhým i vztah se sebou, neboť objeví svůj potenciál.

Je to právě kultivace a kultivovanost, co činí ze StarDance v televizní nabídce výjimku. Celý pořad působí jako vzpoura proti všem novodobým trendům zábavy – být velmi rychlý až zběsile klipovitý, odvázaný až dekadentní. Ve StarDance se sice ženy i muži lehce odhalují, ale nejsou neupravení, doslova ani v přeneseném slova smyslu neukazují spodní prádlo. Taneční soutěže se zdají být konzervativní reakcí na reality show typu Big Brother, které ve světě nastoupily na přelomu devadesátých a nultých let; u nás pak s několikaletým zpožděním (VyVolení v roce 2005). Není úplně náhodou, že StarDance přichází rok poté, aby střední a starší generaci vrátila víru v televizní médium. Celý svět nezdivočel, ještě tu zůstává oáza klidu a jistot. Lidé v reality show typu „Vila“ ztrácejí jakékoli skrupule a neumějí se chovat; my oblékáme lidi – i ty, kteří se živí jako klauni – zpět do fraku a učíme je respektovat předepsané kroky a etiketu.

79723740 2764478806945157 1206510202401062912 o

StarDance je ale celkově dost ambivalentní formát – na jednu stranu veřejnoprávně uměřený, méně pop a více gala, ale přitom má i svůj bulvární rozměr, s nímž se dopředu počítá. Je totiž jasné, že účinkující celebrity musí se svými tanečními partnery či partnerkami trávit hodně času a být s nimi ve velmi těsném fyzickém kontaktu. To vede k prohloubení intimity, která se může překlopit i v rozvinutí milostného vztahu. A právě tyto spekulace pak přiživují komerční bulvární média, zatímco Česká televize od toho naoko dává ruce pryč. Přitom ale veřejnoprávní médium dnes zjevně bulvár potřebuje a nechá ho za sebe dělat „špinavou práci“, aby udrželo či zvyšovalo sledovanost svého galantního pořadu.

Těžko říct, jestli to nazvat pokrytectvím nebo sňatkem z rozumu, každopádně to znamená, že hranice mezi „službou veřejnosti“ a „podbízením se masám“ se tak hodně rozvolňuje. Bulvár se také snaží rozdmýchávat jakýkoli náznak konfliktu – co řeknou porotci soutěžícím, co oni jim a tak dále. Podstatné je vnést do prostředí, které se snaží o uměřenost, dojem, že se jedná o hádky, útoky a silnou nevraživost. Únik před jistou formou voyeurismu, typickou pro nedávné reality show, kde se propíraly ty nejsoukromější věci, se tak úplně nekoná. StarDance nabízí krátkou dočasnou iluzi, že se vracíme do dávných gentlemanských dob vytříbené etikety, ale prakticky se jedná o trochu lepší bulvár. Celý fenomén tančení hvězd pak stojí na tom, že je naučí klást správně kroky na parketu, ale očekává, že nějak uklouznou v soukromí.

A pak je tu ještě jedna, smutnější stránka celého pořadu. Všechno to tančení se odehrává na palubě potápějícího se Titaniku. Tanec byl dříve doménou aristokracie, potom buržoazie, která chtěla mít také nějaký rituál prestiže. Tanec byl dříve jedinou možností, kdy se lidé opačného pohlaví mohli dotýkat či se vůbec seznámit. Byl ve společnosti velmi rozšířený, nebylo téměř možné, aby se mu někdo nevěnoval, netěšil se na plesy nebo na lidové veselice. Muzikály byly od konce 20. do začátku 60. let dominantním filmovým žánrem, protože v nich nejlépe vynikl zvuk, barva, mohly tu být nezvyklé úhly a jízdy kamery, jejich prostřednictvím šlo krásně snít o tom, jak se těla na zemi osvobodí a duše se rozlétnou do oblak.

80534649 2764481583611546 1105006591754633216 o

Nástup videoklipů naučil lidi tančit pro sebe samotné. Již dříve, ale masivně až s rozvojem internetu jsme se naučili seznamovat se jinak než jednou dvakrát do roka na plesech. I v Británii, kde má tanec mimořádně dlouhou tradici, se mu věnuje zhruba 6 % obyvatel. Analogicky v Česku to bude ani ne polovina lidí, co sleduje StarDance, a reálně spíš ještě méně. (Všechna svědectví tanečníků ze StarDance, že lidé díky pořadu tancují více, mají tedy velmi omezenou platnost, danou pouhou osobní zkušeností, ale žádnými relevantními statistickými čísly.) Muzikály jsou populární už jen v Indii. Ve společnosti stále více mizí střední třída.

Žijeme s výhledem, že nová generace nebude mít vlastní bydlení, pevné pracovní úvazky, ani snadno zakládat rodiny. Čím hůře se jeví ekonomické jistoty, tím více se upínáme k pouhým symbolickým rituálům střední třídy. StarDance je opravdu sněním o éře, která už se nevrátí. Slouží jako krátká víkendová náhražka gentlemanského světa, jenž tu nebyl ani za minulého režimu.

bodytest

 

datova zurnalistika

Cookies nám pomáhají poskytovat naše služby.

Budete-li i nadále používat naše služby, souhlasíte s naším používáním cookies.

Rozumím
Don't have an account yet? Register Now!

Sign in to your account